Tao te Ting - výtah
všechny překlady - https://tao.kvalitne.cz
Doporučuji přečíst si více překladů, aby se vyjevila hloubka a obsáhlost informací zhuštěná v minimu slov.
Výběr veršů :
verš I.
Tao, které lze postihnout slovy,
není věčné a neměnné tao;
jméno, které lze pojmenovat,
není věčné a neměnné jméno.
Bezejmenné je prapočátkem nebe a země.
Pojmenované je matkou všeho stvoření.
Proto ten, kdo zůstává bez žádosti,
proniká k jádru této tajemnosti;
kdo je naplněn žádostmi,
postihuje jen vnější tvářnost věcí.
II.
Každý na světě poznává krásné jako krásné,
a tím (poznává) i ošklivé.
Každý poznává dobré jako dobré,
a tím (poznává) i zlé
Proto moudrý jedná, aniž zasahuje,
poučuje, aniž mluví.
Právě proto, že na ničem neulpívá,
nic ho neopouští.
III.
Kdyby nebyli uctíváni mudrci, nebyly by rozepře mezi lidem. (různé idee)
Kdyby si lidé necenili vzácné předměty, nebyli by mezi nimi zloději.
Kdyby zrak nebyl poután žádoucími předměty, srdce lidí by se nejitřila.
Proto vláda moudrého člověka vyprazdňuje jejich srdce, vášně a naplňuje jejich žaludky.
Oslabuje jejich ambice a posiluje jejich charakter.
Stále se snaží, aby lid neměl informace a vášně a aby ten kdo má vědomosti nemohl ovlivňovat.
Uskutečňuje li moudrý nečinnost, nejitří a nerozvyřuje, přináší to vždy pokoj.
III.
Kdyby nebyli uctíváni mudrci, nebyly by rozepře mezi lidem. (různé idee)
Kdyby si lidé necenili vzácné předměty, nebyli by mezi nimi zloději.
Kdyby zrak nebyl poután žádoucími předměty, srdce lidí by se nejitřila.
Proto vláda moudrého člověka vyprazdňuje jejich srdce, vášně a naplňuje jejich žaludky.
Oslabuje jejich ambice a posiluje jejich charakter.
Stále se snaží, aby lid neměl informace a vášně a aby ten kdo má vědomosti nemohl ovlivňovat.
Uskutečňuje li moudrý nečinnost, nejitří a nerozvyřuje, přináší to vždy pokoj.
XXII.
Nic není stálé, zestárlé je nahrazeno novým.
Mnohé způsobuje omyly
Proto moudrý zachovává jednoduchost a stává se příkladem pro ostatní.
Protože se nevystavuje na odiv, září.
Protože nemluví o sobě, neoslavuje se a nevyvyšuje se, je druhými uznáván.
Protože nebojuje, je ve světě nepřemožitelný.
Nauč se vzdávat a být mírný, jestliže chceš přežít.
Nauč se klanět, a budeš stát pevně na svých nohou.
Nauč se být prázdným a naplní tě tao.
Nauč se žít bez ničeho a budeš mít vše.
Buď upřímný sám k sobě a štěstí bude stát při tobě.
XXIII.
Je dobré méně mluvit, řídit se přirozeností.
Nic v přírodě není věčné, tím méně člověk.
Člověk s tao je totožný s tao.
Kdo ztrácí je totožný se ztrátou.
Kdo je totožný se ztrátou, získá jen ztrátu.
Pouze pochyby vzbuzují nevíru.
XXIV.
Kdo stojí na špičkách, nemůže dlouho stát.(vyvyšuje se, vyčerpá se)
Kdo dělá velké kroky, nevydrží jít dlouho. (kdo chce mít výsledek rychle, přepíná se a nevydrží)
Kdo sám sebe vystavuje na odiv, nezáří.
Kdo sám sebe vychvaluje, nedosáhne slávy.
Kdo se vyvyšuje (nad ostatní), není ostatními uznáván.(není oblíben)
Vycházíme li z tao, pak se vše toto nazývá zbytečná přání a marné snažení a počínání.
Takové lidi nenávidí všechny bytosti.
Proto si tak nemůže počínat člověk, který ovládá tao.
XXV.
Člověk se řídí zemí, přírodou.
Země se řídí nebem, vesmírem.
Vesmír se řídí tao.
Tao se řídí přirozeností.
XXVII.
Kdo umí chodit nezanechá stopy. Kdo umí mluvit, nedopouští se chyb. Kdo umí počítat, nepotřebuje počítadla.
Proto moudrý člověk dovede neustále zachraňovat lidi a neopouští je.
To se nazývá hlubokou osvíceností.
Proto je ctnost učitelem nedobrých a nedobří jsou její oporou.
Jestliže si nedobří neváží svého učitele a ctnost nemiluje svoji oporu,
pak jsou ve skutečnosti, i když se považují za rozumné, pohrouženi v slepotu.
A to je to nejvážnější a nejhlubší.
Moudří za sebou zanechají stopu své činnosti, změny, aniž by se zviditelňovali. (chtějí být a jsou neviditelní, nepřitahují pozornost) Mudrc učí příkladem.
Žák, pokud se chce něco naučit, musí si vybrat učitele. Učitel se stane učitelem, když má koho učit.
Pak se stane mistrem. (tím že učí, učí i sebe. Učí se i od žáků, kteří jej přivádí na nové myšlenky, konfrontují poznání)
Mistrova moudrost a znalost vedou k úctě (žákově). Žákova snaha a pokroky činí radost mistrovi, protože jeho plody nesou ovoce.
Jeho znalosti a zkušenost zůstane zachována. Největší radost je, když žák přeroste svého mistra.
XXXIII.
Ten, kdo zná lidi, je rozvážný. (moudrý)
Kdo zná sebe, je osvícený.
Kdo vítězí nad lidmi, je silný.
Kdo vítězí nad sebou samým, je mocný.
Kdo má dostatek, je bohatý.
Kdo pracuje s vytrvalostí, ovládá vůli.
Kdo neztrácí svou přirozenost, je věčný.
Kdo není zapomenut, ačkoli zemřel, je nesmrtelný.
Ten, kdo zná lidi, je rozvážný. (moudrý)
Kdo zná sebe, je osvícený.
Kdo vítězí nad lidmi, je silný.
Kdo vítězí nad sebou samým, je mocný.
Kdo má dostatek, je bohatý.
Kdo pracuje s vytrvalostí, ovládá vůli.
Kdo neztrácí svou přirozenost, je věčný.
Kdo není zapomenut, ačkoli zemřel, je nesmrtelný.
40
Protiklad je činnost tao, slabost je vlastnost tao.
Všechny věci ve světě povstávají z bytí, bytí se však rodí z nebytí.
Všechny věci ve světě povstávají z bytí, bytí se však rodí z nebytí.
Z ničeho (nápad, vůle, záměr, dítě) vzniká něco, které pak zaniká a mizí v nicotu. (život člověka, budovy, znalosti, civilizace...)
Vše se mění, opakuje. Znovuobjevuje. Stále dokola a trošku jinak.
42
Tao rodí jedno, jedno rodí dvě, dvě rodí tři a tři – všechny bytosti.
Všechny bytosti mají v sobě jin a jang, jsou plny čchi a tvoří soulad.
Lidé opovrhují těmi, kteří sami sebe vyvyšují a nazývají se vládci a urozenými.
Všechny bytosti sílí po oslabení a slábnou, jsou-li posíleny. *
Lidé šíří své učení. I já se tím zabývám. Násilníci a krutí neumírají přirozenou smrtí.
1. tao je samo v sobě. Prázdnota, ze které vzniká vše.(neelementární fyzikální kosmické dění-ve vacuu. není zde nic, prázdnota, ale přesto je zde energie)
2. Z jednoho (ničeho) vznikají dvě. Dvě protikladné síly. Jin, jang. + a -. (základ hmoty, elementární částice tvořící atom)
3. jin jang rodí čchi.Čchi je životní energie, tok mezi jang a jin. Energie proudící z + do -. Z nadbytku do nedostatku.
4.Tok, proudění vede k tvoření.Všeho. Pohyb je život. Činnost. Tok života, tvorby hmoty a rozpínání vesmíru, tok světla a tok času.
3. jin jang rodí čchi.Čchi je životní energie, tok mezi jang a jin. Energie proudící z + do -. Z nadbytku do nedostatku.
4.Tok, proudění vede k tvoření.Všeho. Pohyb je život. Činnost. Tok života, tvorby hmoty a rozpínání vesmíru, tok světla a tok času.
* Pokud je někdo silný, nemá potřebu to dávat na odiv. Pak je podceňován. Považován za slabého a je tedy o to silnější.
47
Mudrc poznává svět, aniž vyšel ze dveří.
Aniž vyhlédl z okna, vidí přirozené tao.
Čím dále jde,tím méně poznává. Proto moudrý člověk nevychází, avšak poznává.
Jmenuje (zná věci), aniž je viděl. Aniž činí, tvoří. (dosahuje cíle pomocí motivace druhých. Dává jim prostor k jejich vyniknutí)
Nejhlubší a nejkvalitnější poznání pramení ze sebepozorování(vhledu), které musí směřovat k bytosti duševně zcela uvolněné,vyrovnané a nikoli v některých, nebo mnohých směrech omezované. (omezené směrováné poznání k nějakému záměru, touze, předpokladu)
Tato cesta k poznání je lidem nepochopitelná. Předpokládají, že poznání může vznikat pouze z pozorování vnějších jevů;
přitom je psychologicky jasné, že takové pozorování může informovat pouze o jevech jako faktech (jevech jako takových, vnější povrchní poznání), nikoli o jejich vnitřních příčinách. (zákonitostech)
Pozorováním můžeme odhalit mechanické, tj. karmické pohnutky, které vedou k činům.
Člověk zjistí, že v jeho atavistické části bytí existují chtíče (touhy), které jsou příčinou pohnutek v podvědomé části bytosti,
a že tyto podvědomé pohnutky atakují vědomí, které se pak chápe myšlenky vykonat ten či onen čin.
Mudrc poznává svět, aniž vyšel ze dveří.
Aniž vyhlédl z okna, vidí přirozené tao.
Čím dále jde,tím méně poznává. Proto moudrý člověk nevychází, avšak poznává.
Jmenuje (zná věci), aniž je viděl. Aniž činí, tvoří. (dosahuje cíle pomocí motivace druhých. Dává jim prostor k jejich vyniknutí)
Nejhlubší a nejkvalitnější poznání pramení ze sebepozorování(vhledu), které musí směřovat k bytosti duševně zcela uvolněné,vyrovnané a nikoli v některých, nebo mnohých směrech omezované. (omezené směrováné poznání k nějakému záměru, touze, předpokladu)
Tato cesta k poznání je lidem nepochopitelná. Předpokládají, že poznání může vznikat pouze z pozorování vnějších jevů;
přitom je psychologicky jasné, že takové pozorování může informovat pouze o jevech jako faktech (jevech jako takových, vnější povrchní poznání), nikoli o jejich vnitřních příčinách. (zákonitostech)
Pozorováním můžeme odhalit mechanické, tj. karmické pohnutky, které vedou k činům.
Člověk zjistí, že v jeho atavistické části bytí existují chtíče (touhy), které jsou příčinou pohnutek v podvědomé části bytosti,
a že tyto podvědomé pohnutky atakují vědomí, které se pak chápe myšlenky vykonat ten či onen čin.
Čím více informací, tím více zahlcený mozek. Chaos.
Je dobré vyprázdnit hlavu (od špatných myšlenek,informací), aby se uvolnilo místo pro to podstatné, důležité.
Tento verš neznamená, že moudrý zůstává na jednom místě. To by byla stagnace a úpadek. Mudrc rozsévá tao (pomáhá, dává naději, je zářivý, vzor)
Poznání (a lidé) ale přichází k němu. Přitahuje k sobě a nemusí hledat jinde. Přitažlivost, magnetismus, tok energie určuje zda se naplňujeme, nebo vyprazdňujeme.
Čím více je přitažliví, tím více přitahuje.
50
(Bytosti) se rodí a umírají. Z deseti lidí tři (spějí) k životu, z deseti – tři lidé k smrti.
Z každých deseti ještě tři lidé umírají pro svoje skutky. Proč je tomu tak? To pramení z toho, že touží příliš po životě.
Doslechl jsem se, že ten, kdo umí opanovat život, nebojí se ani nosorožce ani tygra, když kráčí po zemi,
nebojí se ozbrojených vojáků, jde-li do bitvy.
Nosorožec nemá, kam by mu vpíchl svůj roh, tygr nemá, kam by mu zaťal své drápy, vojáci nemají, kam ho zasáhnout svým mečem. Proč je tomu tak? To pramení z toho, že pro něho není smrt.
50
(Bytosti) se rodí a umírají. Z deseti lidí tři (spějí) k životu, z deseti – tři lidé k smrti.
Z každých deseti ještě tři lidé umírají pro svoje skutky. Proč je tomu tak? To pramení z toho, že touží příliš po životě.
Doslechl jsem se, že ten, kdo umí opanovat život, nebojí se ani nosorožce ani tygra, když kráčí po zemi,
nebojí se ozbrojených vojáků, jde-li do bitvy.
Nosorožec nemá, kam by mu vpíchl svůj roh, tygr nemá, kam by mu zaťal své drápy, vojáci nemají, kam ho zasáhnout svým mečem. Proč je tomu tak? To pramení z toho, že pro něho není smrt.
Touha po životě skutečně člověku zkracuje život. Nutí ho činit opatření jak ho zachovat. Tím často zasahuje do života jiných lidí
a oni k němu vzplanou nenávistí. Když se mu ji podaří vyhladit, přestane jiným ubližovat; když jiným neubližuje, odsouvá od sebe
veškeré nepřátelství, které ukracuje život. Ježto v sobě nenosí touhu po životě a jeho mysl je proto plna míru, tlumí u druhých každý vznět, který by ho ohrožoval. zlosyn v něm nemůže najít nenávist, která má být potrestána, ani život ničící síly kosmu (fyzikální, klimatické)
nenajdou v jeho bytosti záchytný bod, jak by se mohly uplatnit. Má naprostý klid při různých životních nahodilostech,
které se jiným jeví jako ohrožení života.
Nebojí se smrti (film „1.rytíř“). Je mu jedno jestli zvítězí, a tedy nemůže prohrát. Není svazován strachem ani jakýmikoli záměry.Prostě činí bez zábran. Intuitivně, instinktivně, bez myšlenek, bleskově. (vyprázdni svou mysl = film „Poslední samuraj“)
Nemůžou zemřít, protože netouží po životě. Nemají nic, co by jim kdokoli (smrt) mohl vzít.
71
Kdo má vědění, ale činí dojem nevědoucího, je na výši.
Kdo činí bez vědomosti dojem vědoucího, je nemocen.
Kdo se zbavuje nemoci – není churav.
Moudrý člověk není churav, neboť se zbavuje nemoci. Proto není churav.
Nemůžou zemřít, protože netouží po životě. Nemají nic, co by jim kdokoli (smrt) mohl vzít.
71
Kdo má vědění, ale činí dojem nevědoucího, je na výši.
Kdo činí bez vědomosti dojem vědoucího, je nemocen.
Kdo se zbavuje nemoci – není churav.
Moudrý člověk není churav, neboť se zbavuje nemoci. Proto není churav.
Je mnoho „mudrců“, „spasitelů“ „proroků“ lidí. Ti, když se něco dovědí,informují každého, s kým přijdou do styku. Hlásají.
To často budí dojem, že toho hodně vědí.
Ve skutečnosti však to jsou povídálkové, kteří přenášejí informace(dezinformace) různé ceny.
Existují ale i mudrci, kteří se ujímají úkolu, aby osvítili lid v menším, nebo větším okruhu. To je jistě chvályhodné.
To však časem mudrce přivede k poznání, které i je přiměje k mlčení.
Protože si lidé osvěcující poučky vyloží zcela jinak, než měly být vyloženy.
Když to mudrc zjistí, zmlkne, a když se sdělí, pak jenom „od úst k uchu . To znamená, že si pečlivě vybírá své učedníky.
verš 81. LXXXI.
Pravdivá slova nebývají líbivá.
Líbivá slova nebývají pravdivá. (upřímná)
Co je dobré, nepotřebuje obhajoby,
co potřebuje obhajoby, není dobré.
Kdo ví, nepotřebuje vědomosti, 1)
kdo potřebuje vědomosti, neví.
Moudrý nehromadí.
Tím, že vše činí pro lidi, sám stále více získává;
tím, že vše dává druhým, sám stále více dostává.
Takové je tao nebes = prospívá a nikdy neškodí. 2)
Taková je cesta moudrého = jedná a nikdy nesoupeří.
Tím, že vše činí pro lidi, sám stále více získává;
tím, že vše dává druhým, sám stále více dostává.
Takové je tao nebes = prospívá a nikdy neškodí. 2)
Taková je cesta moudrého = jedná a nikdy nesoupeří.
1)
Moudrost nejsou rozsáhlé znalosti, vzdělání.
inteligence a chytrost (pružnost a rychlost myšlení, vychytralost, lstivost,) nemusí vést k zmoudření.
Množství informací nevede k zmoudření. (dezinformace, balast který vytváří v hlavě zmatek)
Kdo stále touží po znalostech, poznání, stále jich nedosáhl.
(Vím, že nic nevím – Sokrates = čím větší mám znalosti, tím více vidím, kolik toho ještě nevím)
(tao je nekonečné, rozmanité, stále se měnící = nepoznatelné)
2)
Tao nebes = příroda, přirozenost. Jen nepřirosenost nám škodí. Děláme to co není pravda. Přetvářka, zatajovaní, lhaní sobě i jiným.
Moudrý člověk pracuje pro své potěšení a pomáhá ostatním. Svým vzorem. Nepotřebuje nikomu, ani sobě, nic dokazovat. Tedy nemá potřebu konfliktů.
------------
modře - komentář K.Minařík
zeleně - komentář J. Hellinger