Manželství

Proč žít v páru, když být sám je mnohem jednodušší? Nikdo mě nerozčiluje, vše je jen tak jak chci já.... 

Ano, je to lepší. Když je dobře. Nikoho nepotřebujeme...

Když je ale ouvej, potřebujeme pomoci ! O někoho se opřít. Potřebujeme někoho mít, kdo nás podrží. 

A to udělá jen ten, kdo je nám blízký. Komu na nás záleží. Když je nám zle, těžko už budeme někoho hledat. 

Jeden kůň utáhne 800kg. Když dáme do spřežení dva, společně utáhnou 2000kg. 

Prostě : ve dvou se to lépe táhne !

Sdílená radost je dvojnásobná, sdílená bolest je poloviční.

--------

Psychologové objevili, uvědomili si, že existují 4 základní způsoby, typy chování. Povahy člověka. 4 různé typické jednání na určitý podnět.

Nejsme všichni stejní. Je samozřejmé, že základní typy mají do sebe namíchány v různém poměru i další vlastnosti. 
 
Protikladné typy jsou si v opozicí. To nás nejvíce přitahuje. Jako magnetické póly + a -, jin jang. 
Proto se říká, že protiklady se přitahují. Obdivujeme to co nemáme. (a po čem toužíme)
Do manželství je to výhodné, protože se partneři vzájemně doplňují. 
Ale smozřejmě protiklady vyvolávají i velké třenice, spory. Konflikty, konfrontaci. Itálii, nespokojenost, vášeň a udobřování. 
To nás posunuje dál. K toleranci a pochopení druhého.
Ale přesto se stále říkáme, proč se ten můj partner chová "nenormálně"?
 
Dobře je nám s tím kdo je nám blízký. Stejný. Který nám přirozeně rozumí.
Ale v přírodě, pro přežití (potomstva) je důležité mít co nejširší záběr různých jednání, reakcí na nepředvídané, nebezpečné okolnosti.
Kdy je potřeba jiných vlastností, jiného chování, než je jednotlivci přirozeně dané.
Stejní lidé jednají stejně ! A v určitých chvílích, kdy je potřeba jednat jiným způsobem je pro ně nemožné tuto situaci zvládnout.
Příroda a nebezpečí je ale v různou dobu jiné a proto pro přežití je důležitá diverzita, různorodost. 
Umět reagovat pružně na danou situaci, mít možnost využít i vlastností, které nám nejsou dané, nejednat jen tak jak jsme zvyklí.
(např. nemůžou oba dva jen utrácet peníze. Je potřeba, aby jeden uměl držet kasu, aby rodina nezkrachovala)
Stejné typy jsou si vzájemně vynikající milenci. Kamarádi. Rozumí si. Jsou naladěni na stejnou vlnu, sladěni.
 
V manželství ale vždy budou vznikat spory ! O výchovu dětí a peníze.
Musíme se tedy učit jak se chovat, jak chápat svého partnera. A tím i ostatní lidi.
To je cesta k pochopení, k zmoudření. Pokud nemáme nutnost se učit, protože nevznikají spory, je život radostný, ale nikam nevede....
Je důležité mít i protiklad. Jeden vztah oživuje, druhý ho stabilizuje.
 
V partnerství je nutná vášeň. Vášeň, nám dává oheň, smysl do života. A bolest. Touhu.
Přílišná vášnivost vede k prudkým vzplanutím a následným vyhořením. K prudkým změnám. Nestabilitě. 
Pokud ale ze vztahu vášeň zmizí....vychladne. Zemře. Partneři se odcizí a žijí jen vedle sebe. Jako kamarádi, spolubydlící. Bez hlubšího zájmu. Nebo se dokonce navzájem trápí. To je smutný konec vztahu a smutný život. 
Ten který miluje víc, ten který je vášnivější, ten i víc trpí. Přesto to za to stojí ! Není nic horšího než nezažít lásku !
 
Život je různorodý, barevný, náročný. Není nudný a stále stejný. Proto nás baví !
 
------
Manželství zakládáme proto, aby jsme založili rodinu. Stabilní prostředí.
A jedině až tehdy, když máme děti, stáváme se dospělými. 
Přestaneme být dětmi o které se někdo stará, nebo se starají jen o sebe, ale musíme se postarat o jiné.
 
Děti se nerodí jako tabula rasa (čistá duše) jak si mnozí lidé mysleli. Že jsme na počátku všichni stejní.
A tedy že lze člověka, jeho vlastnosti převychovat, změnit. To ale není pravda. Povaha a genetické vlastnosti nejdou změnit.
(proto jsou bez úspěchu převýchovné snahy "problematických" jedinců)
Lidské vlastnosti jsou geneticky vepsány do mozku již při vzniku a vývoji plodu.
Náše děti jsou tedy všechny jiné. Naší výchovou můžeme jen regulovat tyto vlastnosti. Vymezit hranice co ještě můžou a co už ne. 
Vhodné jednání.
Nic víc. Vlastnosti člověka ovlivní výchova rodičů jen asi z 20%. Děti mají svou hlavu....(což je někdy dobře)
60% je daných vrozenými vlastnostmi, genetickými vlastnosti od předků
20% je výchova a příklad (rodičů, širší rodiny, přátel, učitelů)
20 % je samovýuka. Pozorování ostatních. Vlasní zkušenost. Nos si musí natlouct každý sám... :-)
 
Osobní zkušenost je nepřenositelná. (můžeme se ale snažit nedělat stále stejné chyby. Je ale na moudrosti každého jedince, jak moc se nechá inspirovat ze zkušeností ostatních lidí. V oblasti citů je to ale velmi těžké. V lásce se musí každý popálit sám. I když mnohdy dopředu ví, jak to asi dopadne, nechce to vidět. Když vládne srdce mozek mlčí.:-) Nebo se také někdy říká, že mozek spadl do kalhot.
Žít ale jen v harmonii, poklidu, také není úplně ideální. Do života je potřeba vášeň. A proto je někdy potřeba život okořenit. Nemít strach ztratit hlavu.
Být milován a milovat. Třeba jen platonicky. Mít srdce otevřené a důvěřovat. Pro to stojí za to žít...
Ale nebýt závislý ! Otrok.