Manželství v lásce "Vždy se vítejte s úsměvem"
Dle Bible a dalších teologických knih vznikne člověk spojením muže a ženy. Pokud jsou partneři takto pevně spojeni, dýchají za sebe, táhnou za jeden provaz. Vzájemně se doplňují.
Vše mají společné, mají společnou budoucnost, můžou se na sebe spolehnout, stojí si věrně po boku. (nezaměňovat s biblickou věrností. To platí pro křesťany, ale pro muslimy, eskymáky, indiány, taoisty, tantriky atd. má toto slovo jiný význam. Mají jiné morální pravidla)
Musíme si uvědomit zvířeckost, pudovost, přirozené chování v přírodě. Pro přežití druhu je důležitá rozmanitost. Aby při určitém klimatickém ataku nevymřel celý druh. I člověk se tak přirozeně chová. Ale člověk je nejagresivnéjší tvor na zemi. Proto aby nevyhladil vše, včetně sebe, utvořil si pravidla. Morálku. Vzniklo tím ale napětí mezi přirozeností, touhami a vědomými zábranami. Pokud člověk tyto zábrany nerespektuje, žije živočišně. Pokud je nimi svázán, žije v nespokojenosti. Jedině pokud pochopí a dozraje, přijme přirozeně a s moudrostí to co je správné. Bude žít v souladu s přirozeností, bez výčitek a oprostí se od svých pudů, tužeb.(vlastnit)
"Láska, to jak nám na tom druhém záleží, se projevuje tím, co jsme ochotni pro toho druhého udělat."
"Partnera opravdu milujeme pokud po něm cítíme stesk, toužíme po něm, a máme o něj starost."
Pokud máme tyto atributy bude nám, musí nám, záležet na štěstí partnera. Musíme se tedy snažit vědět po čem touží, co potřebuje a to mu dát.
Žena miluje ušima, muž miluje očima ! Dávejte si to vzájemně.
Muž musí co nejčastěji ženu ubezpečovat o své lásce, chválit ji. Žena se musí muži co nejčastěji ukazovat.
Vždyť je přeci krásná. (muž ji to přeci říká, tak by mu měla věřit..)
Mudr. Plzák propagoval jednoduché poučky, které formuloval Profesor Stanislav Kratochvíl.
ženy potřebují :
POPO - posedět a popovídat
DUPO - duševní porozumění
VYPO - vycítit, co žena potřebuje
VYCE - vyjadřovat lásku celým postojem.
Muži vyžadují :
UU - uvařeno, uklizeno
NESTA - nezatěžovat starostmi
OSTA - obdiv stále
SEZA - sex, kdykoliv se mu zachce
Prostě, aby byl tvrdý muž trošičku jemnější a pozornější a neuspokojitelná žena, aby byla láskyplnější a laskavější.
O vztah je nutno pečovat. Stále na něm pracovat. Aby se prohluboval a rostl. Jinak uvadá a umírá....
Manželství - rovnoprávné partnerství při cestě životem
"Se ženou těžce, bez ženy ještě hůř." "S mužem se nedá žít. Bez něho ale také ne" Přísloví, které nás provází už z dávnověku. Život ale nežijeme proto abychom se trápili. Neměl by být prožit v těžkostech, ale v radosti. Proto by jsme se měli vyjadřovat obráceně, naučit se mluvit pozitivně : "Dokážu žít plnohodnotně bez partnera, singl, ale s partnerem se mi žije mnohem lépe". Život v páru vede k uspokojení, naplnění. Ale aby jsme to dokázali dlouhodobě, to se musíme naučit. Není nám přirozené se podřizovat. Sladit se s někým jiným. Přijímat i jiné názory. Být ohleduplný k potřebám jiného člověka na úkor svých vlastních.
Na začátku vztahu je to jednoduché. Jsme velmi zamilovaní. Emoce v nás nám odstaví mozek na vedlejší kolej. Nedokážeme přemýšlet, jen toužíme. Máme obrovské citové prožitky. A žárlíme ! Chceme mít partnera stále. Aby byl jen náš. Nikoho jiného !
Mudr. Plzák tento stav přirovnal k maniodepresivní mánii. K psychotickému stavu podobnému drogové závislosti. Člověk v tomto stavu prožívá úžasné pocity, rozkoš. Umělci tvoří úchvatné umělecká díla.
Po nějaké době (cca po 3 letech), ale toto poblouznění pomine. Vystřízlivíme. Droga už přestala účinkovat, stačit.
A začnou problémy. Chceme mít opět tu rozkoš, kterou jsme měli.
Tak přichází druhý extrém. Výčitky, že nám náš partner neposkytuje to co my chceme ! Udělej mě šťastným !
Musíš mě poslouchat ! Musíš se změnit ! Musíš dělat to co já chci ! Já mám pravdu !
Rozčarování a deprese, smutek z rozkolu, který vyústí k rozchodu. Rozervané srdce opět nutí k uměleckým výlevům, kdy tyto silné emoce musíme ventilovat. Opět vznikají krásná umělecká díla.
Pokud tedy partneři nezmoudří, tak se rozejdou, rozvedou.
A tak pořád dokola, dokolečka dokola, tak jako hloupá myška běhá neustále v kole. Dělají stále stejnou chybu.
Žárlivost je život v extrémech :"Všechno, nebo nic" Rozkolísaní v disharmonii.
Po ZAMILOVANOSTI by měla přijít LÁSKA. Už ne emoce a rozjitřenost, nestabilita. Ale tolerance a důvěra. Harmonie. Stabilita. To může ale vést i k stereotypu, vychladnutí. Proto na vztahu musíme stále pracovat. Uvědomovat si, že náš partner je pro nás důležitý. Že je nám spolu dobře, přes všechny nedostatky a chyby. A na tom je potřeba stále pracovat. Nevlastnit, nesvazovat, neomezovat. Poskytnout maximální svobodu. Uvědomovat si své nedostatky, svou nedokonalost. Toto uvědomění vede k toleranci a odpouštění chyb druhých.
Pokud mám někoho opravdu rád, chci aby byl šťastný. Ať je jakýkoli, ať dělá cokoli. Ne obráceně !
Tak jako milujeme svoje děti. Vždy jim pomůžeme, ať udělají cokoli co se nám nelíbí, co považujeme za špatné.
Je nefunkční model " Budu tě mít rád, ráda, pokud budeš hodný, poslouchat, dělat mě šťastnou, plnit mé představy !"
Žena zformuje manžela. Udělá z něj člověka. :-) Motivuje ho k činnosti, jinak by nedělal nic.
Ale platí to i obráceně. Muž polidšťuje ženu. Jedině díky muži může naplnit své poslání. Mít děti. Být matkou.
A cítit se v bezpečí ! A nechat se rozmazlovat a opečovávat, nechat si dodávat energii, lásku, něžnost a teplo. Jinak vychladne a onemocní. Má deprese.
Společenské morální deformace :
Muž si ženu BERE.
Manželka se (v) DÁVÁ. Kdysi dokonce prodávala (věno)
Princip vlastnictví je v nás hluboce zakořeněn, je dlouhodobě vžitý.
Muž musí být věrný, žena musí poslouchat.
Snažíme se podvědomě potlačovat základní vlastnosti obou pohlaví. Formovat a nutit k "normálnímu" chování.
Moralizovat a svazovat podle „představ“ co je správné a co ne.
Přirozenost - zákony přírody ale nelze plně potlačit. Lze je potlačovat a trápit se, nebo pracovat na jejich zkvalitnění.
Přijmutí sebe sama = zmoudření.
Pokud bychom byli jako zvířátka, budeme dokola bezmyšlenkovitě dělat stále stejné chyby. Vždy bychom se spálili o plamen, jako můry, které láká světlo.
A tak budeme tvrdit. Ženy mě zklamaly, jsou špatné nemůžu s nimi žít. A obráceně.
Mužský princip (jang) - má přirozenou, trvalou potřebu dobývat, expandovat objevovat a tvořit.Má nadbytek energoie, kterou potřebuje vybít.(ven směřující síla)
Muž, který ztratí zájem o ženy ztratí i svůj elán a přestane své ženě imponovat.
Ženský princip (jing) - má povahu a potřebu přitahovat, spoutávat či upoutávat. Přijímat a koncentrovat. (dovnitř směřující síla)
Neznám ženu, která nechce být přitažlivá. Touží po ochránci, ale ne po vládci.
Žena přijímá tvořící impulz od muže, a tím může vzniknout nový život. Spojením muže a ženy vznikne člověk.
Žena svou činorodostí muže aktivizuje, motivuje. Vytrvale." Popichuje."
Pracuje s menší silou, méně dokáže udělat, ale koná po troškách stále. Proto má stále málo a touží po změně. Chce stále víc. Je trvale nespokojená.
Muž přirozeně méně často něco činí. Není ale lenivější. Rychle se unaví po prudkém výdeji velké energie, velké práci. Boji.
Je spokojený s tím co vykonal, potřebuje si odpočinout a netouží po změně. Chce mít klid.
"Žena zvládne vše co muž. Dokonce víc než on. Jedině ona dokáže stvořit nový život, porodit dítě.
Na co je tedy muž? :-) Jedině on ji dokáže "uspokojit" zklidnit. Ovládnout a korigovat její negativní aspekty."
Člověk byl stvořen jako muž a žena. Tak jako housle, aby vydaly krásný zvuk potřebují smyčec. A buď bude smyčec krásně na housle hrát a budou z houslí znít krásné harmonické tóny (budou (si) společně hrát, společně notovat, budou sladění). Nebo ne a výčitky a hádky nejsou příjemné k poslouchání...
V manželství často vzniká disharmonie, kdy jeden z manželů cítí nespokojenost a citovou nenaplněnost.
Je to proto, že každý člověk má emoční citové potřeby jiné a různě intenzivní.
Navíc vlastnosti jing/jangu (neustálá změna) jsou ve zdánlivém rozporu a neslučitelné pro manželství.
Z tohoto důvodu je v dnešní době tolik rozvodů. Protože po nějaké době dojde vždy ke stagnaci, stereotypu.
Vznikne citová nespokojenost jednoho z partnerů. Toho, jehož potřeby nejsou dostatečně uspokojovány.
V manželství ale hledáme především pocit bezpečí, klid, stabilitu, jistotu, lásku. Teplo domova.
Úkolem tao je ale otevřít cestu harmonie, kdy se přijmou zákony přírody a vesmíru.
Snažíme o to, aby se ten koho milujeme cítil štastný. Aby měl uspokojeny své potřeby, nemusel je potlačovat a trápit se.
Musíme se vzájemně oceňovat, chválit, vidět přednosti svého partnera.
Špatné vlastnosti máme všichni. Jsme nedokonalí...Musíme být k slabostem tolerantní.
A toto je vzájemná cesta ke spokojenosti, kdy harmonie jing/jangu vytváří společně harmonickou čchi.
Toto je cesta manželstvím, kdy manželství zraje a je stále lepší a lepší.
To je v plném protikladu s tim, jak se běžně přistupuje v manželství k partnerovi. Kdy se ho snažíme ovládat, vlastnit.
Aby činil to co chceme, to co nás bude těšit, uspokojovat. Toto nesmí a toto musí... Musí poslouchat, musí se změnit. :-))
Tato cesta vede ke standartním koncům....
Pro prohloubení a zkvalitnění partnerského života je vhodné využívat Tao masáže. Jako vzájemná výuka, zábava, pozornost.
Pro vzájemné pochopení, úctu a lepšímu sexu. K poznání sebe sama i svého partnera.
Prostě si s partnerem hrát a mít radost z jeho společnosti.
https://www.adventisti.cz/?p=3062&cpage=1#comment-4148