Co je duch, duše

Duch a dech (spiritualita a energie - oživující "kyslík")

Duch = povaha, charakter člověka. Jakou má energii. 

 
Slova jsou to podobná a mají i podobný význam.
Bůh když stvořil z hmoty tělo člověka vdechl do něho život. Jeho duši. Vdechl oživující energii, svoji vůli, sebe sama.
Bůh je všude kolem nás. Jeho energie. My ji můžeme vdechovat, nasávat vciťovat, naplňovat do sebe a tím se k Bohu přibližovat, víc ho v sobě cítit. Bůh má sídlo v srdci člověka. Není jen fráze "otevřeme mu svá srdce", která opakujeme v motlitbách, nebo písních.
 
Proto když v yoze cvičíme dechová cvičení, jedná se především o cvičení prociťování, vizualizace.
Jmenuje se pranajama joga. Prana znamená energie, ale také vzduch.
V němčině dech = atmen
V indickém sanskrtu = Bůh = Atman 
 
Bůh je nejdokonalejší, abslolutní, jediný. Všechna náboženství tedy mají toho stejného boha, jen mají jiné tradice a způsoby jeho uctívání.
 
Muslimové - Bůh je energie. Nesmí se zobrazovat a zpodobňovat. Proto je zákaz i zpodobňovat člověka.
 
Křesťanství - Bůh je oheň, energie. Jeho jméno je nevyslovitelné a nesmí se brát jeho jmého nadarmo. Nesmí se zpodobňovat.
Bůh je slovo. (slovo Bůh není jeho pravé jméno, jen pomocné vyjádření jeho existence. Energie slova, myšlenky. 
Bible (biblos = slovo) znamená slovo od Boha, slovo Boží. Nelze tedy o něm pochybovat a musí se dodržovat vše, nen jen to co chceme. Kdo to nedělá je hříšný. Proto jsme hříšníky všichni. (všichni máme nějaký ten "hříšek"...)
 
Taoismus - Tao (Bůh) je všechno a nic. Je prázdnotou, kterou naplňuje všechno.Tao, které lze vyslovit není pravé Tao, Tao, které lze poznat, není pravé Tao. Bůh je nepoznatelný, všudypřítomný. Je to veškerá realita, to co existuje(vesmír), ve které žijeme, které jsme součástí. Projev reality je v jing jangu (plus a mínus - tedy tok energie z místa kde je energie nadbytek do místa kde je jí nedostatek). Tedy vše je ve stálé změně, víření energie.
 
Tantra - Boží dvojice - Šiva a Šakti. Pozitivní a negativní princip. Tvořitelka a ničitel stvořeného. Rodička a smrt. 
Oba jsou dobří, potřební pro fungování vesmíru. Smrt je spravedlivá, moudrá a dává prostor pro tvoření nových věci, které můžou být lepší, než ty dříve stvořené. Šakti je citlivá, láskyplná, emotivní a potřebuje moudrost (chladnou mužkou logiku) aby tvořila správně. Má touhu jen tvořit, touží stále po novém. Nepřemýšlí ale nad důsledky. Neví co tvoří, jestli tvoří dobré či zlé. Z jejího pohledu je to jedno. Vše jsou její děti.(i démony musel někdo stvořit)
Démoni jsou tak silní, že je nemůže nikdo přemoci. Jen Šiva. Ten je jejich vládce a nenechá je zvítězit nad dobrem. Protože ma dobro, lásku, boha v srdci. Je ničitel, ukončovatel, smrt pro všechny a i démoci se ho tedy bojí. Proto jim vládne. Vládne všemu.